NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Co se vám vybaví pod pojmem DEBUSTROL? Pokud automaticky naskakují slova jako neskutečně drtivá mašina, instrumentálně řádně promazaná, která na thrashové kořeny roubuje vlastní ksicht, nebudete zřejmě zklamáni ani krvavou flákovou - tedy "Steakem". A že je opět řádně syrový, zvukově nadupaný, efekty prolezlý a textově úchylný. Zapomeňte už konečně na české SLAYER - tohle je samoděržaví!
Opakovat znovu, jak důležité pro skupinu, respektive Kolinse samotného, bylo v roce 1997 angažování kytaristy Voláka, je nošením sov do Athén (nebo Marigolda ke kadeřníkovi, chcete-li). V jeho osobě dostal nejen rovnocenného partnera pro uskutečňování vlastních vizí, ale především excelentního kytaristu a fanatického hledače (pa)zvuků. Až to občas s „krabičkovým parkem“ přehání. Za škopky se, snad definitivně, usídlil Libor Fanta (alias Skull 2) a jeho skvělá hra žene celý DEBUSTROL již od "Apokalysmu". Hru na Škatulata - Zed za Cizáka, Cizák za Zeda - v současnosti vyhrává opět Zed, protože „izolepový král“ odjel do USA vyhrát konkurz do METALLICY.
Materiál „Flákoty“ je skutečně hodně rozmanitý. Kromě klasických sypaček "Nasranej", "Zbraň", "Čas skončit" nebo "Hladoví psi" zbylo dost místa i na experimenty (ale nebojte, žádná "Chytrá past" part 2). Hodně atmosférická, odříkávaná "Hookie Dookie", šeptaná "Barbecue", trochou španělského odéru načichlá "Jennifer Lopez", ale především mrazivá, akustikou podpořená, balada "Té noci" a neméně husí kůži nahánějící "Prach jsi…", obě s hodně sugestivním přednesem a texty. Skutečně povedené záležitosti! Jinak o Kolinsových slovních výronech asi netřeba diskutovat. Povedou-li se slogany (vrchol desky zřejmě hned v úvodní titulce, kde dvě malá děvčátka roztomile recitují - „my tě zabijeme, my tě zabijem“ - koneckonců stačí shlédnout obal) je o zábavu postaráno. A že se často najdou perly!
P.S.: Více než 20 minutový pohled do zákulisí (nejen) nahrávání v ostravském studiu Citron pak jasně prokazuje, že studio je mocná čarodějka na psychiku jedinců a všichni muzikanti jsou úchylná prasata (kdo pochyboval o Melmusovi - současném bubeníku ALKEHOLu, u DEBUSTROLu společně s Tondou Rauerem jako kuchař a pomocník? - tomu ukáže, jak se močí v C-čku do odpadkového koše). To se nasmějete!
Úchylná nářezovka, jako vždy. Díky neúnavnému hledačství Voláka místy překrabičkováno, ale ve čtyřiceti minutách stihne DEBUSTROL sdělit všechno potřebné a nenudí!
7,5 / 10
1. Steak
2. Nasranej
3. Rváči
4. Té noci
5. Zbraň
6. Hookie Dookie
7. Čas skončit
8. Hladoví psi
9. Barbecue
10. Jennifer Lopez
11. Bezsebesam
12. Prach jsi ...
Válka (2016)
Vyznání smrti Live (2011)
Rwanda (2009)
XX. let totálního massakru (DVD) (2006)
Přerushit (2005)
Vyznání smrti (Remaster) (2003)
Steak (2001)
Apokalismus (1999)
Pád do hrobu mrtvol (1998)
Vyhlazení (1995)
Chytrá past (1994)
Svět co zatočí s tebou (1992)
Protest Live! (EP) (1992)
Neuropatolog (1991)
Vyznání smrti (demo) (1988)
Vydáno: 2001
Vydavatel: Sokol´s Power Voice
Stopáž: 40:17
Produkce: Kolins & Volák
Studio: Citron (Ostrava)
Album, kterému neskutečným způsobem uškodilo krabičkové ,, mistrovství´´ Martina Voláka. Protože nebýt toho zkurveného zvuku a efektů, tak tomu dám plný počet. Protože je to opět nekompromisní jízda jako vždy. Nejlepší samozřejmě byly Debustrol v začátcích a na jejich vrcholu Apokalismus, ale toto je jinak velmi dobré a zábavné album. Navíc Kolinss se opět vyšvihl se svými texty ( hlavně Prach jsi..., nebo právě úvodní Steak).
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.